Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web
Historie / History


 
 
Historie  krašského ovčáka sahá do velmi dávných dob. O tom, jak se krašský ovčák dostal do oblasti slovinského krasu však existuje několik teorií. Původ tohoto plemene je spjat s tibetskou dogou, kterou do Evropy přivezli Řekové. Toto propojení by mohlo vysvětlovat podobnost mezi ostatními pasteveckými plemeny a také roli hlídače stád, která je krašskému ovčákovi vrozená. Je velmi pravděpodobné, že předkové krašského ovčáka byli chováni rozmanitými kmeny Nomádů, kteří v minulosti putovali se svými stády ovcí oblastí  lovinského krasu, Istrií a Slovinským Primorje. The origin of the Karst Shepherd goes back to ancient times, although there are conflicting theories on how the Karst Shepherd came to the Karst region. The origin of the breed is linked to the Tibetan mastiff, which was brought to Europe by the Greeks, and this could explain the similarities between other related shepherd breeds and the dog´s role as a herder. It is highly probable that the ancestors of the various nomadic peoples that passed through the region of Karst, Istria and Slovene Primorje.
 
 
 
Jako doloženě první se o těchto vlkošedých krasavcích zmiňuje baron Janez Vajkard Valvasor ve své kronice "Slava vojvodine Kranjske" ze 17. století, ve které popisuje statečné samostatné a robustní huňaté psy, kteří ani na okamžik nezaváhali při ochraně stád a rodiny před smečkou vlků, medvědem, o pochybných cizincích nemluvě. Jako většina pastevců v Dinarském pohoří, které začíná ve slovinském krasu a táhne se až tisíc kilometrů na jih k zasněženým výšinám makedonské Šarplaniny, i ve slovinském krasu trvali na tom, aby jejich věrní pomocníci měli zbarvení svého úhlavního nepřítele vlka. V průběhu historie bylo toto plemeno několikrát na pokraji vyhynutí. Na konci druhé světové války již existovalo pouze několik málo jedinců. In as early as the 17th century, Janez Vajkard Valvasor speaks of brave dogs, which are most probably the ancestors of the breed we today call the Karst Shepherd. During its history, the breed has been on the verge of extinction on several occasins, and as recently as at the end of World War 2 there were only a few specimens of the breed in existence.
 
 
Organizovaná kynologie je objevila na výstavě v Lublani v roce 1924. V roce 1939 bylo toto plemeno oficiálně uznáno FCI, a to jako ilyrský ovčák. Později byl pod stejným jménem uznán také šarplaninec a díky tomu, že mnoho lidí nedokázalo rozpoznat zřetelné rozdíly mezi oběma plemeny, bylo přežití krašského ovčáka opět ohroženo. Po několik desetiletí byla vyvíjena nemalá snaha o uznání krašského ovčáka jako původního slovinského plemene. Toho se podařilo dosáhnout v roce 1968. Díky dodatkům a změnám ve standardu FCI, které byly provedeny v roce 2001 bylo plemeno krašský ovčák přejmenováno na kraševec. Není pochyb, že bude nějakou dobu trvat, než si příznivci krašského ovčáka na toto označení zvyknou. The breed received international recognition in 1939 as the illyrian shepherd. Later, the Šarplaninec breed was also recognised under the same name, and due to the failure of many to recognise the clear differences between the two breeds, the survival of the Karst Shepherd was again endangered. For decades, efforts were made to gain international recognition of the Karst Shepherd as an indigenous Slovene breed, and this was achieved in 1968. Due to amendments and changes of the FCI standards made in 2001, the breed is now called the Kraševec. No doubt it will take time to get used to the new name.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
TOPlist